Nový stavební zákon v ČR a jeho vliv na hodnocení požární bezpečnosti staveb

Od září 2017 se pod pojmem „rekodifikace stavebního práva“ pracovalo na novém stavebním zákoně, a tato práce trvala do července 2021, kdy zákon vyšel ve sbírce zákonů. Najdete ho pod č. 283/2021 Sb. Plná účinnost zákona by měla začít v červenci 2023, ale některé články zákona začnou být účinné i dříve – např. nový Nejvyšší stavební úřad by měl vzniknout 1. 1. 2022.

Zákon je veřejně dostupná listina, takže ho nebudu podrobně rozebírat. Jen bych zmínil největší změny:

• vznikne Nejvyšší stavební úřad, k němu krajské stavební úřady a tyto budou mít územní pracoviště,
• některé dotčené orgány byly integrovány do stavební správy (hasiči to nejsou),
• počítá se digitalizací řízení – žádosti i podklady (projektové dokumentace) bude možno nahrát na portál stavebníka.
• existují nové definice druhů staveb (v příloze zákona).

Prováděcí vyhlášky zatím zveřejněny nebyly.  

Současně se stavebním zákonem vyšel ve sbírce i zákon č. 284/2021 Sb., který je tzv. změnový, protože s přijetím nového stavebního zákona došlo ke zrušení řady ustanovení jiných zákonů, celkem má tento zákon 58 částí. Např. změna zákona o správních poplatcích se v médiích nijak nezmiňovala…

V oblasti státního požárního dozoru je důležité, že druhá část „změnového zákona“ obsahuje změnu zákona o požární ochraně – jednak se mění rozsah posuzované dokumentace (ke které můžeme vydat stanovisko) a především se zavádí kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti staveb.

Stavby budou především podle stavebně technických parametrů (např. výška objektu) a využití objektu (např. budova pro veřejnost, pro ležící pacienty atd.) členěny do čtyř kategorií:

• 0 nepředstavující z hlediska požární bezpečnosti zvláštní nebezpečí (např. vodohospodářské stavby, cyklostezky),
• I představující mírné nebezpečí (obvykle jednoduché stavby – např. rodinné domky),
• II představující vyšší nebezpečí (např. objekty s výskytem hořlavých kapalin nebo plynů),
• III představující vysoké nebezpečí (např. ústavy sociální péče).

Bytové domy do 9 m výšky by měly být v kategorii I, ty vyšší pak v kategorii II. 

Stání požární dozor vykonávaný posuzováním dokumentace (především požárně bezpečnostního řešení) bude prováděn u jen staveb kategorie II a III.

K jiným stavbám stanovisko nevydáme, bylo by nelegální a po HZS ho nemůže požadovat ani stavebník, ani stavební úřad.

Pro úplnost dodám, že prováděcí vyhláška ke kategorizaci staveb dosud nebyla parlamentem ČR schválena – protože dosud prochází připomínkovým řízením na ministerstvech.

I změnový zákon (včetně změny zákona o požární ochraně) má platit od července 2023 – abychom mohli kategorizaci staveb zavést dřív, připravilo MV – GŘ HZS ČR „mezi“novelu  zákona o požární ochraně. Říkáme jí „vejprtská“  - je to primárně reakce na tragický požár ve Vejprtech. Díky této novele budou objekty sociálních služeb s lůžkovou kapacitou vybaveny elektrickou požární signalizací a tato signalizace bude připojena na pult centralizované ochrany u příslušného hasičského záchranného sboru. Stejně tak budou připojeny i nemovité národní kulturní památky. Dále se i touto novelou zavádí výše zmíněná kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti a z hlediska ochrany obyvatelstva.

Tato novela byla nedávno schválena poslaneckou sněmovnou a odeslána ke schválení Senátu.   

Co říct závěrem? Vzhledem k tomu, že prováděcí předpisy nejsou připravené, a také vzhledem k blížícím se volbám, není asi možné se pokoušet o hlubší analýzu výše uvedených novinek.

Autor: plk. Ing. Luděk Vrána, krajské ředitelství HZS JmK - odd. stavební prevence